Když v Itálii objevili domky na kůlech, vzbudilo to poprask
Napsal uživatel Administrator
Pondělí, 06 Srpen 2012 12:51

Radiožurnál 6.8.2012

ILedro - domky na kulechtálie je bezedná pokladnice archeologie. A tak není divu, že památek zapsaných na seznam UNESCO tam najdeme pěknou řádku. Dnes se podíváme na nováčka, který je na seznamu teprve dva roky. Ve skutečnosti však patří k těm úplně nejstarším. Domky na kůlech neboli palafitti v severoitalském horském údolí Valle di Ledro nás totiž vrátí o tisíce let zpátky. Vody tamního jezera Ledro vydaly tento poklad teprve před devadesáti lety.

talkPřehrajte celý příspěvěk

 "Pozůstatky prehistorické osady s domy na kůlech spatřily znovu světlo světa díky pracem na vodní elektárně jezera Garda. Kvůli tomu muselo být téměř úplně vypuštěno i jezero LEDRO, ze kterého se voda odčerpává právě do Gardy," vysvětluje ředitelka muzea palafitů Romana Scandolari, se kterou sedím na lavičce u jezera před jedním ze zrekonstruovaných rákosových domů.

Jako by stál na chůdách vyčuhujících z vody. Kůly, kterých Ledro ukrývalo - jak se ukázalo - více než 12 000, považovaly lidé po staletí za středověké zábrany. Ty měly zvednout v jezeře hladinu vody. "Dříve tu na ně dokonce rybáři nadávali, protože v této části jezera byla spousta ryb, ale jim se tady mezi těmi kůli trhali sítě, " dodává.

Archeologové se postarali o senzaci

Ředitelka Scandolari vypráví, jak se teorie o středověkém původu i funkci kůlů vmžiku zhroutila po prvních nálezech hliněného nádobí ale i cennějších bronzových bohatě zdobených čelenek, dýk z křemene, luků i šípů s perfektně opracovanými hroty. Povolaní archeologové se postarali o senzaci. Zasadili objevené sídliště do pozdní doby bronzové. Podle nich je staré 4000 let.

"Proč domy na kůlech a proč právě tady? To zůstane záhadou asi navždy. Teorií je mnoho, ale nedochovaly se žádné písemné nálezy, které by některou z nich potvrdily." kroutí smutně hlavou paní Romana. Vede mě do přilehlého muzea k jednomu z nejzajímavějších nálezů.

Vzácnou kánoi zachránilo jílové bahno

Je jím dokonale zachovalý trup kanoe, které vydalo jezero asi před padesáti lety. Je vydlabaná z jediného kmene jedlového dřeva o průměru asi 70 cm a měří přes 4 metry.

"Kanoe se zachovala v tak dobrém stavu díky tomu, že byla obalená jílovým bahnem. My ženy používáme jílové kosmetické masky právě proto, že jsou antibakteriální a zamezují přístupu vzduchu,"objasňuje paní Romana. Zahaleny tajemstvím podle ní zůstávají i malé vypáléné čtyřhranné kamínky s výřezy.

"Další takové tabulky se našly i u vás, v bývalém Československu, v Polsku nebo na Slovensku. Tady v Ledru jsme měli před 4000 lety mnohem větší kontakty se zbytkem Evropy než dnes.," upozorňuje.

Z italského ledrenského údolí pro Radiožurnál Lucie Chvojková