Koktejl Speciál - Věž naruby (Orvieto)

Stejně jako staří Mayové věřili, že jsou studny vstupem do říše mrtvých, tak svou bránu do podsvětí měla ve středověku i Itálie – fenomenální – studnu svatého Patrizia.

 

Pozzo di San Patrizio – ohromující studna (hloubka 62 metrů, průměr 13 metrů) byla postavena z důvodu zajištění vody pro Orvieto v případě obléhání města. Je dílem Antonia Sangalla il Giovane, kterého lze po bližším studiu studny považovat za génia. Studna má válcovitý tvar a je to jakási věž naruby. Místo, aby se tyčila do výšky, klesá do útrob Země a dvaasedmdesát velkých oken neslouží k výhledu ven ale dovnitř. Po obvodu studny totiž vede dvojité elipsovité schodiště s dlouhými nízkými schody, aby po nich mohly pohodlně stoupat muly. A aby ty, které šly dolů, nepřekážely mulám, které už s nákladem vody stoupaly na povrch. Okna osvěcující schodiště po vnitřním obvodu studny dodávají celé stavbě záhadný až znepokojivý charakter.

Jméno studny není náhodné, sv. Patrik (San Patrizio) byl irský patron, spojující keltské a křesťanské náboženství. Pohany konvertující ke křesťanství křtil v Dublinu vodou ze studny, která se později stala posvátnou, a modlil se za ně v blízkosti jeskyně na ostrově Derg v Irsku, protože jen zde bylo prý možné mluvit s duchy zemřelých. V roce 1457 ji ale papež nechal zavřít, protože se stala cílem příliš mnoha poutníků, a tak svou bránu k jiným světům vybudovalo italské Orvieto. Ne náhodou nebyla studna postavena z cihel, ale byla vyhloubena do půdy a kamene. Zachovala si tak charakter připomínající jeskyni a byla pojmenována podle irského světce. Sestup po schodech je dlouhou cestou do neznáma, do útrob matky země, do podsvětí... Je cestou do tmy, která nevede ke smrti, ale ke znovuzrození, protože na jejím konci je pramen svatého Zena, tedy voda – pravý zdroj života. A nakonec jedno překvapení – pokud na vás z pokladny promluví ženský hlas plynulou češtinou, vězte, že to není žádná magie. Vysvětlení je prosté, sympatická průvodkyně Alice se přestěhovala z Čech do Orvieta natrvalo a už tu návštěvníky provází skoro dvacet let.