Koktejl Speciál - Ďábelský rajský ostrov (Asinara - Sardinie)

Asinara je půvabný ostrůvek na severu Sardinie, který díky své překrásné přírodě působí jako malý ráj na zemi. Přesto byl v minulosti plný slz a utrpení.

Bez znalosti bližších souvislostí člověk vůbec nechápe, proč se v minulosti tomuto kouzelnému ostrovu přezdívalo „ostrov ďábla". Mnohé by nám o tom asi pověděli naši pradědečci, kteří tu strávili během první světové války ně-kolik měsíců ve válečném zajetí. Je to historie poměrně neznámá, přestože mnoho z nich skončilo svůj život právě zde, například pradědeček můj. Jak se sem vlastně dostali?

 

Jako vojáci rakousko-uherské armády padli v roce 1914 u Bělehradu nejdříve do srbského a později v roce 1915 do italského zajetí. Spolu s dalšími vojáky jiných národností (Maďary, Slováky, Rakušany, Srby) absolvovali hrůzostrašný pochod hladu do albánské Valony, kde byli na přelomu let 1915 a 1916 na etapy naloděni na italské lodě a převezeni na sardinský ostrov Asinara. Hlad, zima a epidemie cholery vykonaly své. Z pětasedmdesáti tisíc vojáků, kteří ze Srbska vyšli, jich na Asinaru dorazilo živých jen třiadvacet tisíc. Na ostrově žili ve stanových táborech a díky péči italských vojenských lékařů a pravidelným dodávkám jídla se podařilo epidemii cholery zažehnat. Po několika měsících byli převezeni do Francie, kde vykonávali nucené práce, než se ti šťastnější z nich, kteří všechno přežili, mohli na konci války vrátit domů.

Osud Asinary byl ale pohnutý i nadále. Z ostrova se stalo vězení, podobně jako například z Ponzy nedaleko italské Elby. Kvůli silným mořským proudům se totiž z ostrova téměř nedalo uprchnout, přestože pevnina Sardinie byla na dohled. Své tresty si tu odpykávali zemědělci z jižní Itálie, kterým byl umožněn volný pohyb po ostrově, ale i členové mafie, pro které tu byla zří-zena speciální sekce věznice s vysokým stupněm ostrahy. Roku 1991 zde byl založen národní park a ostrov se otevřel veřejnosti. Díky tomu, že byl na Asinaru po dlouhá desetiletí omezený přístup, zachovala si svůj nedotčený půvab, který dnes můžeme obdivovat. I když jen s průvodcem a po vyznačených trasách.