Koktejl - Smraďoch z Moeny (Trentino)

puzzone - miniaturaMozaika těch nejpestřejších chutí, barev a zážitků. Takové je Trentino. Nabízí poklady přírodní i gastronomické. A až půjdete po Via legionara Czecoslovakia, vězte, že tato česká stopa není náhodná.

 

Pestrá trentinská mozaika

 

Když bůh tvořil italskou provincii Trentino, byl zrovna v dobrém rozmaru a na jeho kráse opravdu nešetřil. Na poměrně malém území vykouzlil rozmanitou škálu podnebí a typů krajin: od alpské, kde se tyčí rozeklané siluety ledovcových věží věčně pokrytých sněhem, až po pobřeží Gardského jezera, které má naopak příjemné, skoro středomořské klima s palmami, olivovými a citronovými háji. Při toulkách Trentinem na každém kroku dýchá tradice, kterou místní opatrují jako oko v hlavě. Kulturní svébytnost se projevuje nejen v každodenním životě obyvatelstva, ale i na úrovni samosprávy tohoto autonomního regionu. Trentino si navzdory globalizaci hájí to svoje, ale přesto se světu ochotně otevírá.

Vodní trentinská zrcadla i korálové katedrály

Trentino je srdcem Dolomit. Vrcholky alpského pohoří se odtud postupně svažují jak do Pádské nížiny v Lombardii, tak na druhé straně k Benátsku a Friulsku. Ačkoli tyto horské masivy vznikaly ze zkamenělých korálových útesů a usazenin pradávného tropického moře stovky milionů let, nápis Dolomity bychom na mapě před sto lety nenašli.

Za půvabné jméno vděčí masiv zvědavému francouzskému cestovateli jménem Dolomieu, který za pomoci ženevského profesora Saussura dokázal, že se toto pohoří skládá z dosud neznámé horniny. Ta dostala podle svého objevitele název dolomit. Dříve se Dolomity kvůli charakteristickému šedobílému odstínu horniny jmenovaly Monti Pallidi neboli „Bledé hory".

Podle poetického vysvětlení ve starých pověstech je to prý proto, že za jasných nocí trpaslíci předou a tkají z měsíčního světla horám světlý třpytivý závoj. V Trentinu najdeme i vodní zrcadla bezmála tří set jezer, pro která se této oblasti přezdívá italské Finsko. Jsou stejně různorodá, jako je široká paleta jejich odstínů od smaragdově zelené až po temně modrou. Kromě průzračnosti svědčí o výborné kvalitěvody i velké množství ryb.

Trentino se pyšní i mnoha zachovalými hrady, které vás na chvíli přenesou do doby dávno minulé. Pomníky, kříže a kapličky v trentinských horách zase zavedou vaše myšlenky do historie poměrně nedávné. Za první světové války tu bojovalo mnoho československých legionářů a více než 20 000 jich tu padlo. Na jejich počest se jmenuje několik ulic v trentinských městech – Via legionara Czecoslovakia.

Trentinský špek provoněný kouřem

Pod pojmem špek si v češtině, stejně jako třeba v sousedním Německu, každý představí tučné maso, ze kterého se škvaří sádlo. V Trentinu je to trochu jinak. Zde se pod pojmem špek – (italsky speck) ukrývá uzená syrová šunka bez kosti, méně či více prorostlá tukem. Trentinský špek se vyrábí především v horách kolem Bolzana, kde je příznivé mikroklima pro jeho typicky pomalé a postupné zrání. V menších obměnách se tu vyrábí už od 14. století. Pochutnat si na něm můžete třeba v restauracích, které se v Trentinu často jmenují „Maso" (čti mazo). Je to název pro trentinské venkovské domy postavené především z kamení a dřeva.

Jedním z nich je „Maso dello Speck" ve Val di Fiemme kousek nad Cavalese, kde najdeme pod jednou střechou výrobnu, malou prodejnu zdejších produktů i útulnou restauraci „U Tita". Zde může návštěvník všechny uzenářské výrobky nejprve ochutnat a teprve pak se rozhodnout, který z nich si koupí. „Vepřová kýta je nejprve odkostěna. Poté se nasolí a nechá někdy až dvacet dní odpočívat ve speciálních vanách, aby maso uvolnilo přebytečnou vodu," vysvětluje sympatický Pietro, pracovník výrobny. „Následuje proces naložení do směsi suchých bylinek."

Přesná receptura směsi byla vždy úzkostlivě tajena a střežena jako rodinné tajemství, které se předávalo z otce na syna. Zpravidla v takové směsi nechybí česnek, pepř, šalvěj, rozmarýn, bobkový list, jalovec, majoránka a koriandr. Špek se pak pověsí na háky a udí přes noc kouřem z jalovcového dřeva, které má nízký obsah smůly. Maso se pak pomalu suší při teplotě, která nepřesahuje 20 °C. Proces zrání trvá obvykle 40 dní, může to být ale i 20–24 týdnů. „Zvláštní pozornost je věnována povrchové plísni, která musí být jen jemná a bílé barvy," doplňuje Pietro.

Špek má v italské kuchyni široké využití. Předkrm, kterým zaručeně uděláte dojem na své hosty, je velmi jednoduchý. Stačí navinout jednotlivé plátky natenko nakrájeného špeku na slané tyčinky zvané grissini. Znáte je jistě i z mnoha italských restaurací a pizzerií v Česku. Jedinečná chuť trentinského špeku nejlépe vynikne v doprovodu červeného vína Pinot nero, které má rubínovou barvu a jemnou harmonickou chuť, nebo Lagrein rosato, jemného růžového vína s ovocnými podtóny, ve kterých převládá chuť jahod a třešní.

Vůně jako facka

Spretz Tzaorě je ladinský (podle trentinské menšiny Ladinů, jejíž kořeny sahají do doby rétorománské) název typického sýra z údolí Val di Fassa a Val di Fiemme. Odrazuje od konzumace jistě méně než jeho současný název – tedy Puzzone di Moena (Smraďoch z Moeny). Zastánci této lahůdky naopak poněkud silné aroma považují za přednost.

Sýr je místní specialitou, která se vyrábí výhradně z kravského plnotučného mléka. Krávy, jejichž mléko se k výrobě používá, se pasou na civilizací dosud nedotčených horských pastvinách, plných aromatických bylin. „Za své jméno a především silné aroma vděčí tento sýr zvláštnímu procesu zrání, během něhož jsou sýrové bochníky nejprve na 2–3 dny naloženy v solné lázni a potom je jejich kůra pravidelně (1x týdně) navlhčována mokrou houbičkou, čímž se sýr uzavře žlutavou krustou a uvnitř může docházet k žádanému procesu fermentace," vysvětluje Walter Campi ze sýrárny v Predazzu, která se na výrobu moenského „smraďocha" specializuje.

Ve speciálních místnostech, kde se udržuje konstantní teplota, pak takových bochníků odpočívají stovky. Intenzitu „vůně" si možná dokážete představit. Mně osobně „profackovala" ihned u vstupu do chladicího boxu a patří k mým silnějším zážitkům. Prostoupila každé vlákno mého oblečení i každý pór mého těla a vyprchávala opravdu jen velmi pomalu. Walter Campi se jen chápavě pousmál. Už je prý zvyklý. O to překvapivější pak pro mne byla velmi lahodná chuť tohoto sýra (když jsem se odvážila ho pozřít). Labužníci doporučují doplnit jej opečenou polentou nebo bramborovou kaší a skleničkou Marzemino Trentino D.O.C.

KDY A ZA ČÍM DO TRENTINA

KDY: Každé roční období tu má svůj půvab. Dobrou volbou je vyrazit na podzim a toulat se autem nebo na kolech místními vinicemi, kde právě probíhá vinobraní. Údolí se zbarví pestrobarevným listím, zatímco na horách padá první sníh.

Ubytování: Horské chaty, tzv. rifugia, mají své kouzlo. Jsou oblíbeným místem alpinistů i výletníků, kteří si tu vyprávějí zážitky a navazují přátelství. Některé chaty fungují i jako útočiště a jsou připravené nabídnout poutníkům přenocování i teplý pokrm.

Zábava v zimě: Co takhle nechat se odvézt na sáních tažených motorovým skútrem do jedné z hourských boud na příjemný objed nebo romantickou večeři?

Sport v zimě: Můžete si vybrat z bezpočtu lyžařských sjezdovek a běžeckých tras. Nelyžaři mohou podniknout lehčí túru na sněžnicích v některém z národních parků. Všichni společně se pak mohou večer sejít nad sklenkou dobrého trentinského vína.

Zábava v létě: Teplé dny můžete trávit na středomořský způsob u Gardského jezera

Sport v létě:

Trekking - Dáváte-li přednost aktivní horské dovolené,je Trentino trefou do černého. Je hotovým rájem trekařů. Najdete tu spoustu skvělých turistických cest. Při vašich toulkách vám budou společníky volně se pasoucí krávy, ovce, ale možná i nějaký kamzík, kozorožec, svišť nebo hranostaj.

Cyklistika- Pokud je někde ráj cyklistů, tak právě v Trentinu. Nenároční cyklisté a rodiny s dětmi ocení například nádhernou scenerii z pohodlných cyklostezek v údolí řeky Etsch, na své si ale přijdou i zarputilí sportovci, kteří mohou otestovat své síly na trasách závodu Giro d'Italia. Cyklistům a jejich potřebám se v Trentinu přizpůsobují hotely, kempy i celá města.

Adrenalin- Vrcholky hor si můžete vychutnávat prostřednictvím zajištěných cest, tzv. „via ferrata". Tu svoji si zde najdou začátečníci i zkušení lezci. Slaňování pod vodopády pod vedením průvodců mohou absolvovat i netrénovaní jedinci a je skutečným bonbonkem pro milovníky vzrušení.

Vodní sporty- Ideálním místem pro všechny druhy vodních radovánek je Lago di Garda, zvlášť jeho severní část. Můžete tu vyzkoušet windsurfing, wakeboard, vodní lyže nebo třeba plavbu na sportovním katamaránu. Dopoledne zde vane silný a studený severní vítr Peler, odpoledne jižní teplý vítr Ora, vhodný pro začátečníky.Milovníci vodních sportů si ale přijdou na své i u jezer Lago di Molveno a Lago di Garda.