Já a Itálie

Narodila jsem se v. r. 1975 v Mostě a vyrostla v Kadani, kde jsem také vystudovala Gymnázium a studium zakončila maturitní zkouškou z češtiny, němčiny, francouzštiny a ekonomie. Jazyky mě vždycky bavily.

Itálie vstoupila do mého života už v šestnácti letech a rozhodně to nebylo po špičkách. Byl to spíš pěkný uragán, který zásadně ovlivnil můj další život. S atletickým oddílem jsem tehdy odjela na výměnné závody do toskánské Massa Carrary. Itálie mne natolik oslovila, že když jsem se po týdnu vrátila domů, téměř jsem přirostla k učebnici italštiny pro samouky a kazetám Erose Ramazzottiho, což byla tehdy jediná v Čechách dostupná italská hudba přijatelná pro náctiletou dívku. Nutno přiznat, že svou roli v této nové vášni sehrála také platonická láska k jednomu italskému atletovi.

Dodnes si pamatuju, jak mi tatínek přinesl podpultový dvousvazkový italsko – český slovník (používám ho dodnes, i když už má chudák trochu salátovou podobou) a učebnici italštiny od Aleny Bahníkové (ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že mě bude za pár let učit na vysoké škole). Moje maminka – profesorka francouzštiny by mne bývala asi mnohem raději viděla sedět nad učebnicemi s francouzštinou a poslouchat šansony, kterých jsme měli doma slušnou sbírku, ale volání Itálie bylo tak silné, že se s tím nedalo nic dělat. Nezměnil to ani fakt, že široko daleko nebyl tehdy žádný učitel italštiny. Své mamince jsem proto moc vděčná, že mi to nikdy nevyčítala. Trpělivě snášela při hodinách francouzštiny moje počáteční zmatky, kdy se mi tyto dva románské jazyky pletly dohromady a nikdy se nesnažila ovlivňovat mé studijní volby. A tak se stalo, že jsem vystudovala italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, i když s menší mateřskou přestávkou ( no, spíš větší, protože jsem se stihla i rozvést, a tak dostudovat při práci a navíc s malým dítětem nebylo vždy úplně jednoduché).

Řízením osudu začal v těchto dnech můj šestnáctiletý syn Lukáš studovat v italském Trentinu jako první zahraniční student vysokohorské přírodovědecké lyceum, kde se z něj při troše dobré vůle za pět let stane vysokohorský průvodce a instruktor lyžování. Jeho cesta k úspěšnému složení přijímacích zkoušek byla stejně bláznivá a krkolomná, jako před lety ta moje. Oba jsme ale nakonec byli s dosaženými body posledním přijatým uchazečem a oba jsme při četbě svého jména, pod kterým zela zlověstná červená čára oddělující úspěch od neúspěchu, plakali štěstím. Ale je to výsledek, co se počítá. A historie se opakuje. Jak napsal Coelho: Když člověk něco opravdu chce celým svým srdcem, celý vesmír se spojí, aby to mohl uskutečnit.

S Itálií bylo v posledních 20-ti letech více či méně spojeno prakticky vše, čím jsem se zabývala. I když jsem se za tu dobu několikrát snažila tuto osudnou přitažlivost „přetrhnout", nikdy jsem v tom nebyla úspěšná. Itálie mne nikdy nenechala vzdálit se na dlouho a vždycky byla při svém volání nekompromisní. Přinesla mi mnoho štěstí i slz. Tak jako každá osudová láska. Zařizovala a tlumočila jsem tu svatbu svých českých přátel i převoz v Itálii tragicky zesnulého  tchána do ČR. O vlásek jsem  kdysi v Miláně unikla prodejcům bílého masa. S Římem je spojená moje první neplatonická italská láska, která dala zásadní základy mé dnešní znalosti Itálie, italské gastronomie i italštiny. Se Sardinií je spojena ta druhá, kterou mi před dvěma lety nenávratně vzalo moře. Zatímco moje římská láska si pro mne přijela až do Prahy, ta sardinská ke mně přišla tak, že jsem se jednoho dne vydala po stopách svého pradědečka, který byl za první světové války vězněn na sardinském ostrově Asinara jako válečný zajatec. Až jednou sepíšu své paměti, bude to vypadat, že mám spíš hodně bujnou fantazii.

Ze svých osidel už mne Itálie asi nepustí. A protože jsem to konečně pochopila, už s ní nebojuju. A snažím se nepovažovat ji za prokletí ale za dar.

 

Seznam mých aktivit spojených s Itálií by byl opravdu dlouhý, takže aspoň heslovitě to hlavní:

Novinařina

Publikační činnost (od r. 1999) – články a reportáže a cestopisy s tématikou Itálie, portréty it. politiků – např. Silvia Berlusconiho nebo Romana Prodiho, exkluzivní rozhovor s bratrem papeže Benedikta XVI. Georgem Ratzingerem.

Publikovala jsem v následujících periodicích: Reflex, MF Dnes, MF Plus, ČTK, La cucina italiana, Koktejl, Koktejl Speciál, Právo, Instinkt, příloha Hospodářských novin –Magazín IN, italský deník Adige

Spolupráce s Českou televizí (od r. 1999) – nejprve reportáže pro pořady Fakta, Černé ovce, Tady a teď, poté reportáže s tématikou Itálie: Reportéři ČT - např. reportáž o zatčení hledaného mafiánského bosse Bernarda Provenzana (Reportéři ČT). Od roku 2010 spolupráce s pořadem Objektiv – reportáže z Itálie v rubrice „Objektiv osobně".

Přednášky - V r. 2009 jsem se účastnila jako jena z přednášejících přednášky o pobytu vyhoštěných Italů v Čechách během 1. Světové války v Clam –Galassově paláci. Tomuto tématu se věnuji několik let. V r. 2010 jsem spolupořádala přednášku o československých legionářích vězněných za první světové války na sardinském ostrově Asinara.

Další novinářské aktivity spojené s Itálií

V. r. 2010 jsem se účastnila obnovení pobočky Společnosti přátel Itálie v Liberci, jejíž členkou jsem i nadále.

V květnu 2011 jsem byla jednou z porotkyní v soutěži it. bílých vín podávaných k rybám v italském regionu Marche.

V únoru 2011 jsem zorganizovala kurz české kuchyně v italském Ledrenském údolí, které je historicky spjato s Čechami. Můj kamarád - znamenitý český šéfkuchař a majitel restaurací v Praze Filip Nyklíček vařil a já jsem překládala.

Překlady do italštiny

V. r. 2010 jsem se účastnila obnovení pobočky Asociace přátel Itálie v Liberci.

V květnu 2011 jsem byla jednou z porotkyní v soutěži it. bílých vín podávaných k rybám v italském regionu Marche.

V únoru 2011 jsem zorganizovala kurz české kuchyně v italském Ledrenském údolí, které je historicky spjato s Čechami. Můj kamarád - znamenitý český šéfkuchař a majitel restaurací v Praze Filip Nyklíček vařil a já jsem překládala.

Průvodcování v Itálii

Dlouhodobě spoluprácuji s CK Axamit Travel. Mou náplní je kromě konzultační činnosti také tvorba poznávacích zájezdů pro firmy se speciálně připraveným programem na míru (často s důrazem na lokální gastronomii), jehož cílem je vždy přiblížit účastníkovi danou oblast z nejrůznějších úhlů pohledu. Vytvořené programy také sama provázím.

Tlumočení do italštiny

pro italské novináře (od r.1998) a české a italské firmy (od r. 1993) ale také třeba tlumočení svatby mých českých přátel v Itálii.

Konzultační a zprostředkovatelská činnost

Např. zprostředkování exkluzivního zastoupení sportovní značky Brugi na českém trhu (2000) nebo revize a přepracování poznávacích zájezdů do Itálie pro CK Firotour (2004).

Podnikání

V letech 1999 – 2008 jsem podnikala v oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Jedním ze čtyř obchodů v Liberci byl kromě svíčkárny, květinářství, bytových doplňků, dekorací a dárkové balící služby také obchod s italskými specialitami a it. zmrzlinou.